Při prohlídce nemovitosti většina lidí řeší dispozice, světlo nebo technický stav interiéru. Jedna z nejdůležitějších konstrukcí ale často zůstává bez větší pozornosti – střecha. A přitom právě ona je klíčem k dlouhé životnosti domu, ochraně investice a pohodlí jeho obyvatel.
Z pohledu realitní praxe víme, že pravidelná údržba střechy výrazně ovlivňuje hodnotu nemovitosti, provozní náklady i právní bezpečnost vlastníka. Drobné závady, které zůstávají bez povšimnutí, se mohou proměnit v nákladné opravy – a při zanedbání údržby také v nepříjemnosti s pojišťovnou nebo při prodeji nemovitosti.
Podle normy ČSN 73 1901-1 by měla být každá střecha kontrolována alespoň jednou ročně, ideálně však dvakrát – na jaře a na podzim. Tato povinnost leží na bedrech vlastníka nemovitosti. Pokud dojde k poškození zdraví či majetku v důsledku zanedbané údržby, odpovědnost padá plně na něj – i finančně.
Mnoho majitelů nemovitostí si navíc neuvědomuje, že neprováděním pravidelných kontrol mohou ztratit nárok na uplatnění záruky nebo na plnění z pojistky. Pojišťovny si tyto skutečnosti hlídají – a v případě prokázaného zanedbání mohou výplatu krátit nebo odmítnout zcela.
Profesionální kontrola začíná vizuální kontrolou krytiny – poškozené, popraskané nebo uvolněné tašky jsou prvním signálem, že je potřeba zásah. Následuje revize klempířských prvků, jako je oplechování komínů, vikýřů, střešních oken a ventilačních prostupů.
Žlaby a svody je třeba zkontrolovat na nečistoty, praskliny a ucpání – zvlášť po zimě a po silných deštích. U střešních oken je třeba prověřit těsnění, aby voda nepronikala do interiéru.
Součástí důkladné kontroly by měly být také sněhové zábrany a hromosvody. U těch druhých platí, že revizi musí provádět certifikovaný odborník minimálně jednou za čtyři roky – ideálně však častěji, například po bouřce či krupobití. Doporučujeme trvat na tom, aby revizní zpráva obsahovala i konkrétní zjištění a návrh případných oprav.
Mnoho závad na střeše se projeví až zevnitř – v podkroví nebo v půdním prostoru. Tmavé skvrny, zatuchlý zápach, vlhké trámy nebo známky plísně značí problém s těsností, který je třeba řešit co nejdříve. Pravidelné větrání a vizuální kontrola krovů pomáhá zachytit problém včas.
Zvláště u plochých střech je hledání netěsností složitější. Často je potřeba použít specializovanou techniku – například termokamery nebo detekční systémy, které přesně lokalizují problém. Pozor si dejte hlavně u střech s kačírkem nebo vegetační vrstvou, kde voda zůstává dlouho skrytá.
Ideálně dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Zvýšenou pozornost věnujte také po extrémních výkyvech počasí: silném větru, krupobití, vichřicích nebo přívalových deštích. Včasná kontrola může odhalit prasklou tašku, povolený hřeb nebo netěsnost, která se v budoucnu prodraží.
Pokud nemovitost prodáváte, může být dokumentovaná kontrola střechy výhodou – zvyšuje důvěru zájemce, urychluje prodej a podporuje cenu. Kupující by se naopak měli aktivně ptát: Kdy proběhla poslední kontrola? Kým byla provedena? Existuje záznam nebo revizní zpráva?
Z pohledu realitní kanceláře doporučujeme tyto informace zahrnout i do technického popisu nemovitosti. Nejde jen o transparentnost – jde o důkaz, že o nemovitost bylo pečováno odpovědně.
Plánujete prodej nebo koupi nemovitosti? Rádi vám pomůžeme nejen s technickým posouzením střechy, ale také s celkovým poradenstvím při prezentaci nemovitosti, právními náležitostmi i vyjednáváním podmínek. Ve světě realit rozhodují detaily – a střecha rozhodně mezi ně patří.