Užitná plocha, celková užitná plocha, podlahová plocha nebo obytná plocha. Pojmy, se kterými se setkáte prakticky v každém inzerátu na byt či dům. Přesto v nich nemá jasno každý kupující a někdy se v jejich používání mohou lišit i samotné realitní inzeráty. Přitom právě výměra nemovitosti může hrát při jejím výběru i výsledné ceně velmi důležitou roli.
Pokud tedy porovnáváte několik nemovitostí, nestačí sledovat pouze počet metrů čtverečních. Důležité je také vědět, co konkrétní údaj znamená a které části nemovitosti jsou do něj započítané.
Užitná plocha patří mezi nejčastěji používané pojmy v realitních inzerátech. Zjednodušeně ji můžeme chápat jako plochu vnitřních prostor nemovitosti, které můžete skutečně užívat. Patří sem například kuchyň, obývací pokoj, ložnice, koupelna, toaleta nebo chodba. Podle používané definice se do užitné plochy naopak nezapočítávají například balkony, lodžie, terasy, sklepy, půdy, podkroví nebo některé společné prostory. Nezahrnují se ani některé konstrukční prvky, jako jsou sloupy, šachty, komíny nebo schodišťové šachty.
Celková užitná plocha oproti samotné užitné ploše může zahrnovat také další části nemovitosti, například balkony, lodžie, terasy nebo sklepy. U rodinných domů se podle některých výkladů započítávají také půdy a podkroví. Proto může být celková užitná plocha větší než samotná užitná plocha. I zde je však potřeba věnovat pozornost tomu, co konkrétní údaj skutečně zahrnuje. Samotné označení plochy totiž nemusí vždy stačit k tomu, abychom dokázali nabídky různých nemovitostí správně porovnat.
Podlahová plocha se od užitné plochy liší způsobem výpočtu. U bytu tvoří podlahovou plochu půdorysná plocha všech místností včetně půdorysné plochy svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, například stěn, příček, sloupů, pilířů nebo komínů. Do podlahové plochy se naopak podle používané definice nezapočítávají například balkony, lodžie a terasy nebo sklep, pokud se nachází mimo byt. Podlahová plocha tedy může být odlišná od součtu ploch, které si člověk představí jako jednotlivé obytné místnosti.
Obytná plocha představuje součet ploch obytných místností. Obytnou místností je část bytu určená k trvalému bydlení, která splňuje stanovené požadavky na osvětlení, větrání a vytápění a má minimální podlahovou plochu 8 m². Pokud byt tvoří pouze jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m². Do obytné plochy se proto obvykle nezapočítávají například koupelny, toalety, spíže, komory, chodby, sklepy, lodžie nebo terasy. Obytná plocha tedy zpravidla představuje pouze část celkové plochy nemovitosti a bývá menší než její celková nebo podlahová plocha.
S pojmem užitková plocha se můžeme setkat především ve starších materiálech nebo inzerátech. Tento pojem vychází ze starší právní úpravy, která již není platná. Předpis, který užitkovou plochu definoval, byl zrušen ke konci roku 2010. Pokud se tedy s tímto označením setkáte, je vhodné si ověřit, co přesně jím autor konkrétního inzerátu nebo dokumentu myslí.
Na první pohled může působit zvláštně, že jedna nemovitost může mít uvedeno několik různých údajů o své výměře. Důvodem je především to, že jednotlivé pojmy označují jiný rozsah plochy a pracují s odlišným způsobem jejího výpočtu. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že u některých pojmů nejsou všechny zdroje zcela jednotné. Různé právní předpisy a odborné články mohou jednotlivé plochy vykládat odlišně. Proto není vhodné porovnávat nemovitosti pouze podle jednoho čísla uvedeného v inzerátu.
Při porovnávání několika nabídek je důležité vždy porovnávat stejné typy ploch. Pokud je u jedné nemovitosti uvedena užitná plocha a u druhé například podlahová nebo celková plocha, nemusí tato čísla představovat stejný rozsah prostoru. Rozdíl může vzniknout také tím, že do celkové výměry některý inzerát zahrnuje další prostory, například balkon, terasu nebo sklep, zatímco u jiné nemovitosti jsou tyto plochy uvedeny samostatně. Zde může vzniknout dojem, že jedna nemovitost nabízí výrazně více metrů čtverečních, přestože je rozdíl ve skutečně využitelném prostoru podstatně menší.
Při koupi nemovitosti je tedy dobré si vždy ověřit, jaká plocha je v inzerátu uvedena a co všechno zahrnuje. Pokud je k dispozici půdorys, lze jednotlivé údaje porovnat také s rozměry konkrétních místností. Výměra není pouze údaj, který nám říká, jak velká nemovitost je. Je zároveň také jedním z důležitých parametrů při porovnávání cen jednotlivých nemovitostí. Pokud tedy porovnáváme cenu za metr čtvereční, musíme mít jistotu, že u všech nemovitostí pracujeme se stejným typem plochy.
Rozdíl mezi užitnou, podlahovou, obytnou a dalšími plochami tedy není pouze otázkou názvu. Každý z těchto pojmů může zahrnovat jinou část nemovitosti a jinak s jednotlivými prostory pracovat.
Při výběru nemovitosti proto doporučujeme nevnímat pouze samotné číslo uvedené v inzerátu, ale také si ověřit, co přesně toto číslo znamená. Jen tak můžete jednotlivé nabídky skutečně objektivně porovnávat a získat správnou představu o prostoru, který kupujete.
Protože při koupi nemovitosti za několik milionů korun může mít význam opravdu každý metr čtvereční.
© 2020 - 2026 Reality Hromec s.r.o.
Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů
Reality Hromec s.r.o.
Dolnice 314/2
621 00 Brno - Řečkovice
